2010 - Lyžování Zillertal
V sobotu 27.února ráno jsme vyrazili z Ostravy v 5.30 ráno krásným poschoďovým autobusem směr Rakousko – Zillertall. Ano po dvou letech pauzy jsme s Marťou opět vyrazili na zimní dovolenou do Rakouských Alp. Na místo jsme dorazili až před osmou hodinou večerní a byli jsme ubytováni v Gasthofu Kuhle Rast nedaleko Gerlosu v pokoji č.14.
Druhý den ráno (28.2) nás autobus odvezl do Kaltenbachu (558 m). Teploměr
ukazoval neuvěřitelných +12 st. Nafasovali jsme permanentky a nasedli do kabinkové lanovky, která nás vyvezla do výšky 1800 m. Tam už panovala nefalšovaná zima a my jsme mohli začít lyžovat. Počasí bylo zpočátku nic moc, hodně foukalo a sluníčko se objevilo jen sem tam. Všude bylo spoustu lidí, byli jsme zpočátku trochu zklamaní. Kolem poledne se však vyjasnilo a bylo krásně. I lidí ubylo – ti se totiž rozprchli po sjezdovkách nebo zalezli do hospod. Projezdili jsme skoro celou oblast Hoch Zillertal, Nejvyšším bodem byl Marchkopf 2501 m. Nejhezčí sjezdovka byla červená 5, která měřila přes 3 km, byla v závětří a nejezdilo tam až tolik lidí. Kolem 14 hodiny už nebyly u sedaček žádné fronty. Nakonec jsme sjeli kabinkou zpět do údolí, protože sníh byl hodně těžký.
Třetí den ráno (1.3) byla obloha úplně vymetená. Autobus nás odvezl do oblasti Zillertal arena – Gerlos. Tento den byl neuvěřitelně překrásný. Jednak bylo nádherné „Pitztallské“ počasí ( Jasno , bezvětří, cca 3 st pod nulou ) , ale i lidí bylo málo a sjezdovky poloprázdné. A ty výhledy … No prostě paráda. Výborně jsme si zalyžovali, projeli jsme opět skoro celou oblast ( mimo Krimlu ). Všechny oblasti jsou propojené kabinkami, značení sjezdovek na každém kroku. Tak nějak si představuji lyžařský ráj. Odpoledne kolem 16 hodiny jsme sjeli až k autobusu a unaveni odjeli na večeři.
Čtvrtý den (2.3) už tak hezky nebylo. Bylo pod mrakem, ale vrcholky hor byly vidět. Odjeli jsme do 
oblasti Mayrhofen – Penken. Lyžování bylo taky hezké, jen dojem trochu kazilo počasí. Kolem oběda se sice na cca hodinku ukázalo sluníčko, ale to rychle zase zalezlo jako by se bálo těch černých mraků. Při poslední jízdě kolem půl čtvrté se zatáhlo úplně a začalo dokonce sněžit. To už jsme byli na cestě kabinkou do údolí. V oblasti bylo také spoustu sjezdovek, byly trochu náročnější. Najdete zde také nejprudší sjezdovku v Rakousku která má sklon 78%. A má taky tomu odpovídající jméno – Harakiri. Pro jistotu jsme ji ale nezkoušeli …
Poslední den (3.3) jsme vyrazili na Hintertuxský ledovec. Počasí se zlepšilo a vypadalo 
to, že dole je nízká oblačnost a nahoře krásně. Jak nám to mamka SMSkou potvrdila, tak jsme neváhali. Martínek sice trochu brblal že tam bude mlha a zima, ale nakonec uznal že se obával zbytečně. Museli jsme se tam ale dopravit sami, protože náš autobus tam měl zákaz vjezdu. Nejprve jsme jeli vláčkem z Kaltenbachu do Mayrhofenu a odtud skibusem pod ledovec do výšky 1500 m. Tady jsme nasedli postupně do 3 velkých kabinek Gletscherbus I, II, III , který nás dovezly až do výšky 3250 m.n.m Nahoře bylo nádherně slunečno, takže jsme si užívali lyžování na krásném přírodním sněhu. Čas rychle ubíhal, sjezdovky a lanovky byly dlouhé a ani jsme je nestačili projet. Hlavně na oblast pod ledovcem nám už nezbyl čas. Ke konci dne se už i počasí začalo kazit, sluníčko zalezlo za vysokou oblačnost. Přesto i tento poslední den byl nádherný a zalyžovali jsme si krásně. Večer kolem 18 hodiny byl odjezd Kaltenbachu a druhý den ráno v 4:50 jsme dorazili do Ostravy.
Dovolená se nám opravdu vyvedla, najezdili jsme okolo 150 -180 km (18,5 výškových kilometrů) po sjezdovkách různých obtížností , jeli jsme 60 lanovkami, kabinkami a vleky ( viz – Statistiky - foto ). Tyto informace byly získány na základě čísla pernamentky z webu www.skiline.cc
Celou oblast si můžete prohlédnout na interaktivní mapě. Ubytování bylo slušné jedinou vadou byla společná sprcha o kterou byl občas boj. Taky jídlo bylo dobré, takže celkově když vezmu v úvahu i na Rakousko velmi pěkné počasí, tak jsme byli opravdu spokojení.
Fotogalerie z dovolené